Ložnice nebo spálňa?

Podíváme-li se do minulosti, nebo do tzv. „necivilizovaného“ světa, zjistíme, že speciální místnost na spaní nebyla a dodnes mnohde není samozřejmostí. Koneckonců české označení – ložnice – nekoresponduje se slovenským spálňa, ani s anglickým sleeping-room. Spíše bedroom, jako místnost v níž je umístěna postel – tedy lože, je mu blíž.

Spíme, nebo jen leháme?

Spát se dá všude. V křesle u televize, v práci, na gauči při čtení knížky, pod mostem, na záchytce. Většina se však takto životně nezbytná aktivita odehrává opravdu v ložnici. Přesto již podstata českého slova naznačuje, že to není jenom místnost pro spaní, ale místnost s lůžky. Musíme ovšem přihlédnout i k prostorovým poměrům. V mnoha starších panelákových bytech opravdu ložnice byla počítána pouze jako místnost k přenocování, kde se vešlo zpravidla jen manželské dvojlůžko s nočními stolky, v lepším případě ještě nějaký kus nábytku na stěně proti nohám lůžka.